Staré pověsti česk‪é‬

Do knihy s názvem Staré pověsti české (poprvé 1894) shrnul Alois Jirásek své osobité interpretace čtyřiatřiceti národních pověstí a pokusil se tak oživit nejen příběhy z českého dávnověku a z dob křesťanských, ale i pražské pověsti či prastaré věštby. Knihu otevírá oddíl bájných vyprávění z české prehistorie od příchodu praotce Čecha až po smrt knížete Hostivíta. Následují pověsti z tradice křesťanské s náměty nejen českými, ale též moravskými, slovenskými a židovskými, jejichž relativně samostatnou součástí je i cyklus O staré Praze. Soubor uzavírá oddíl starobylých proroctví.  

V roce 2001 byly Staré pověsti české, jedno z nejznámějších děl Aloise Jiráska, vydány v České knižnici poprvé. Nyní se Česká knižnice vrací k tomuto dílu znovu a představuje Staré pověsti české v aktualizované reedici. V připojeném komentáři si Jaroslava Janáčková a Karel Komárek kladou otázku po literární genezi díla a zachycují proměny jeho výjimečné recepce. 

-----

Česká knižnice přináší reprezentativní literární díla vzniklá v českých zemích od počátků našeho písemnictví po současnost. Dlouhodobě koncipovaná ediční řada, která začala vycházet v roce 1997, usiluje o zpřístupňování odborně připravených, textově spolehlivých a komentovaných vydání. Od roku 2016 edici společně vydávají Nadační fond Česká knižnice, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., a nakladatelství Host. 

Alois Jirásek (1851 Hronov — 1930 Praha), prozaik a dramatik, zakladatel tradice novodobé realistické prózy s náměty z českých dějin. Vystudoval historii na pražské Univerzitě Karlově a stal se středoškolským profesorem nejprve v Litomyšli, později v Praze. Celý život žil v skromném ústraní, k veřejnému vystoupení se odhodlal až roku 1917, kdy jako vůbec první podepsal Manifest českých spisovatelů. Studium pramenů a odborné literatury zúročoval ve svých historických prózách z ústředních období národních dějin, koncipovaných podle pojetí F. Palackého, zejména z doby husitské, pobělohorské a obrozenské (trilogie Mezi proudy, romány Proti všem a Bratrstvo, román Temno, románové kroniky F. L. Věk a U nás). Vedle prózy se věnoval též dramatu — zpracovával jak látky historické, tak i náměty soudobé se sociálně kritickým ostnem (nejčastěji inscenovaná dramatická báchorka Lucerna vyšla v České knižnici ve svazku Pohádkové drama, sv. 11, 1999). Padesátá léta 20. století poznamenala Jiráskovo dílo hrubou ideologickou manipulací a deformujícími interpretacemi. Část tvorby věnoval Alois Jirásek také mládeži — právě pro mladého čtenáře koncipoval svá převyprávění dávných příběhů ve sbírce Staré pověsti české.