Hodiny z olova

Rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně.


Český podnikatel, jeho manželka a dospívající dcera, ruský diplomat, francouzský literát, americká studentka kaligrafie a řada dalších hrdinů a jejich rodinných traumat. Krize středního věku, vyhoření nebo puberta. Poutníci a cestovatelé, kteří odjeli do Číny, aby si uklidili ve svém životě, ale jejich svět se dál rozpadá. Něco nenávratně ztrácejí, ale nejsou schopni si svou situaci přiznat. Hledají pevný bod v minulém životě, ale nevědí, na co si vzpomenout.

K dramatickému zlomu dochází nejen v jejich soukromých příbězích, něco podstatného se láme a mění v osudech nás všech. Starý svět Evropy končí a nikdo netuší, co začíná. A tak jako každá z postav románu zažije mezní situaci jako existenciální a osobní zkušenost, prožíváme „hodinu z olova“ také všichni společně. Lidé se stahují do sebe a nastupuje éra rezignované apatie, demoralizace, éra šedivé totalitně konzumní každodennosti. Ale stále ještě existuje čin. Jenom je důležité sledovat znamení.

Radka Denemarková (1968) je česká spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka německých děl a dramaturgyně. Je jediná česká autorka, která obdržela Magnesiu Literu třikrát v různých kategoriích – za prózu, za publicistiku a za překladovou knihu. Vystudovala germanistiku a bohemistiku na FF UK, 1997 získala doktorát. Pracovala v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, též jako dramaturgyně v Divadle Na zábradlí. Od roku 2004 na volné noze. Publikovala monografii Evalda Schorma Sám sobě nepřítelem (1998), v roce 2005 vyšla její prozaická prvotina A já pořád kdo to tluče, o rok později román Peníze od Hitlera(Magnesia Litera za nejlepší prózu roku). Polské vydání bylo nominováno na cenu Angelus (2009), švédské na cenu International Writers´ Stage at Kulturhuset Stadsteatern, za německé obdržela Usedomskou literární cenu (2011, laudatio Hellmuth Karasek) a Cenu Georga Dehia (2012, laudatio Andreas Kossert). Románová monografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla (2008) byla oceněna ML za nejlepší publicistickou knihu roku. V roce 2010 uvedlo Divadlo Na zábradlí její divadelní hru Spací vady (knižně 2012). Za překlad Rozhoupaného dechu nositelky Nobelovy ceny Herty Müllerové získala v roce 2011 cenu Magnesia Litera za překlad roku. Za překlad knihy Dny ohňů, dny spálenišť, dny popela Michaela Stavariče rakouskou Cenu spolkového ministra pro umění, kulturu, ústavu a média (2017). Dvojromán Kobold (2011) byl nominován na Cenu Josefa Škvoreckého. V roce 2014 vydala román Příspěvek k dějinám radosti, nominovaný na cenu Česká kniha 2015, a literární předlohu k celovečernímu filmu MY 2. Její texty byly přeloženy do 22 jazyků. Esejistické texty a články publikuje německy, anglicky, čínsky. Spolupracuje s čínským disidentem a spisovatelem Xu Zhiyuanem. Vede tvůrčí psaní pro děti z dětských domovů v rámci festivalu OUT OF HOME. V roce 2017/2018 žila v Rakousku, kde byla oceněna jako čestná spisovatelka rakouského města Graz (Grazer Stadtschreiberin). Je opakovaně hostem literárních festivalů a knižních veletrhů v Německu, USA, Španělsku, Mexiku, Švýcarsku, Rakousku, Nizozemí, Maďarsku, Itálii, Rusku, Francii, Belgii, Číně, Kolumbii a mnoha dalších zemích. Žije v Praze s dcerou Ester a synem Janem.