Legenda o jazyku

Okupační sovětská armáda se v normalizačním Československu cítí jako doma a v podnicích, úřadech a školách právě skončily stranické prověrky a nastala vlna propouštění. Zato u Státní bezpečnosti se dá vybudovat skvělá kariéra.

Do Prahy se ze slovenského hornického městečka Handlová stěhuje rodina Júliuse Dobrotky, který se touží podílet na ostře sledované stavbě pražského metra. Jeho devatenáctiletého syna Tomáše však mnohem víc než metro a politika zajímá historie. Se svými novými spolužáky Táňou, Martinem a Klárou z filozofické fakulty poznávají Prahu, poslouchají bigbít, na přednáškách se noří do středověkých sporů a zkoumají legendu o Janu Nepomuckém. Dychtivě přitom očekávají, zda se ve zlatém relikviáři, který má být otevřen při rekonstrukci Svatovítského chrámu, opravdu ukrývá zachovalý jazyk tohoto středověkého světce. Dokonce kvůli tomu osloví mladého francouzského antropologa, stážistu v Národním muzeu, a chystají se s ním udělat rozhovor do univerzitního časopisu. Netuší však, že jejich pátrání zpovzdálí sleduje ještě někdo další…

----

Propracované detaily, náznaky tajemna a silná pointa, určená pro zvlášť odolné čtenáře.

- Róbert Kotian, SME


Román Pavla Rankova opět potvrzuje, že slovenskou literaturu je dobré sledovat.

- Pavel, Kotrla, z recenze románu Matky


Pavol Rankov (nar. 1964) patří k nejvýznamnějším současným slovenským spisovatelům střední generace. Vydal sbírky povídek S odstupom času (1995), My a oni / Oni a my (2001), V tesnej blízkosti (2004) a Na druhej strane (2013). V roce 1995 se stal laureátem Ceny Ivana Kraska. Za román Stalo se prvního září (2008, česky Host 2010) obdržel Cenu Evropské unie za literaturu a Cenu čtenářů v soutěži Anasoft Litera. Na jaře roku 2010 uvedlo Slovenské národné divadlo v Bratislavě dramatizaci tohoto románu. Dále vydal romány Matky (2011, česky Host 2013), Svätý mäsiar zo Šamorína (2016) a Miesta, čo nie sú na mape (2017).