Moby Dick anebo Bílá velryba

Moby Dick anebo Bílá velryba (1851, Moby-Dick; or, The Whale) je nejvýznamnější román amerického spisovatele Hermana Melvilla. Melville jej věnoval svému blízkému příteli Nathanielovi Hawthornemu, se kterým ho pojil skepticismus a neochota podbízet se literárnímu publiku. Dílo je tak originální, že ve své době nenašlo pochopení a k jeho ocenění došlo až po první světové válce. Román popisuje plavbu velrybářské lodi Pequod a stíhání obrovského bílého vorvaně, jemuž námořníci přezdívají Moby Dick. Na pozadí příběhu, podávaného postupy dobrodružné literatury, rozvíjí Melville řadu úvah o lidském životě, jeho smyslu a lidském pachtění za nereálnými cíli. Honba za Moby Dickem se tak stává metaforou lidského boje s přírodou a získává až mystický smysl. Titánský souboj Achaba s Moby Dickem má své kořeny v romantickém pojetí heroického hrdiny a Bílá velryba je proto často považována za vyvrcholení romantismu v americké literatuře. Román však zároveň reaguje na novou roli člověka v druhé polovině 19. století, kdy se stává "dobyvatelem přírody". Román nemá hodnotu pouze literární, ale přináší i vynikající přírodovědné poznatky o životě velryb, jež byly doceňovány teprve postupně. Navíc je zajímavé, že předobraz Moby Dicka skutečně existoval. Byl to obrovský částečně světle zbarvený vorvaní samec přezdívaný Mocha Dick, který okolo poloviny 19. století „řádil“ v Pacifiku a Atlantiku. Zároveň byl autor inspirován tragickým osudem škuneru Essex.