Oběť 2117

V osmém dílu detektivní řady o oddělení Q autor odhaluje Asadovu pohnutou minulost 

Na břehu Středozemního moře se najde tělo uprchlíka. Noviny o něm píšou jako o „Oběti 2117“ a jeho smrt vyvolá sled nečekaných událostí, které přivedou Asada na pokraj zhroucení. Musí čelit démonům z minulosti vyvolaným články španělského novináře a současně se spolu s Carlem dostává do neúprosného závodu s časem, aby zabránili nevyhnutelné katastrofě uprostřed Evropy. Tu připravuje irácký terorista Ghálib. 

Asada známe jako člověka se svérázným smyslem pro humor, který si dokáže poradit v každé situaci. Jeho temná minulost nám však prozatím zůstávala skryta. Jaký je jeho skutečný příběh?

 ––––

Adler-Olsen naprosto přesně vystihl, co nás fascinuje na propojení dětinskosti a cynismu, dobra a zla.

– Weekendavisen 

Jussi Adler-Olsen opět prokázal, jak mistrovsky dokáže zobrazit zlo, postupně vyvolávat frustraci a nakonec nechat vše vybuchnout.

– Ekstra Bladet 


Jussi Adler-Olsen (nar. 1950) vystudoval politologii a filmovou vědu. Pracoval jako novinář, redaktor a nakladatel. Svou literární kariéru zahájil romány Alfabethuset (Abecední dům, 1997) a Og hun takkede guderne (A děkovala bohům, 2003), které v češtině ještě nevyšly. V roce 2006 vydal politický thriller Washingtonský dekret (Host 2014). Poté se začal věnovat tématům spojeným s jeho rodným Dánskem. Doposud napsal osm dílů kriminální série o kodaňském policejním oddělení Q: Žena v kleci, Zabijáci, Vzkaz v láhvi, Složka 64, Marco, Nesmírný, Selfies a Oběť 2117. První čtyři díly byly zfilmovány a promítaly se i v českých kinech. Charakteristickým znakem autorova stylu a jistě i jedním z důvodů jeho obrovského mezinárodního úspěchu je osobitý smysl pro humor, nadhled a ironie. Jeho knih se celosvětově prodalo už dvacet pět milionů výtisků.