Slabikář štěstí: Návrat k sob‪ě‬

Bestseller pozitivního myšlení! Principy sebepřijetí, odpuštění, zrcadlení, přitažlivosti a rezonance, pozitivního myšlení, odpoutání se od rodičů, pochopení nemoci, rozpuštění bolesti, vztahů a rozchodů, rozpuštění bolesti, vyřešení „problému“, zanechání boje, naslouchání srdci, vnímání symbolů života, osvobození se od žalu jiných, důležitosti nepřetvařování se, škodlivosti slibů, přijetí cizí i vlastní smrti, energie z tvoření, rebelie, meditace, důležitosti děkování, chválení, nezesměšňování, neposuzování a v neposlední řadě úcty k milované Zemi. Kniha jednoduchou formou, vhodnou pro prvňáčky, vysvětluje principy sebepřijetí, odpuštění, pozitivního myšlení, odpoutání se od rodičů, pochopení nemoci, rozpuštění bolesti, vyřešení „problému“, zanechání boje, naslouchání srdci, vnímání symbolů života, osvobození se od žalu jiných. Přijde i na zákony zrcadlení, přitažlivosti a rezonance, důležitosti nepřetvařování se, škodlivosti slibování, přijetí cizí i vlastní smrti, energie z tvoření, rebelie, meditace, ale i na důležitost děkování, chválení, nezesměšňování, neposuzování a v neposlední řadě na úctu k milované Zemi. Autor vás nenucenou a pozitivní cestou navede na znovuobjevení vlastního dítěte v sobě, opět se z vás pokusí stvořit přirozené blázny a pošeptá vám návod, jak se stát bytostí, která vezme vlastní život do svých rukou, převezme zodpovědnost za své činy a opustí současný Matrix. Baričák totiž nevěří na změnu přes politiky a jiné postavičky. Jeho rovnice je jiná a jednoduchá: změňte sebe a změníte svět. Dejte dětem lásku a ty změní zítřek. Pavel „Hirax“ Baričák (1971 – 2071) Vnímáme jen to, co jsme připravení vnímat, a já nejsem nic jiného než obyčejné médium, přes které teče to, co je v každém z nás. Nebýt totiž přírody, lásky, psaní a jiného tvoření, měl bych v duši chlév. Ve skutečnosti nejsem ani spisovatel, hudebník, cestovatel, fotograf, filozof, obchodník, poeta, bloger či textař… Jsem obyčejná, a tedy zázračná duše. Tak, jako vy. Dělám přešlapy, padám, směju se, spěchám a následně se zastavuji, abych si nádherný život, ten překrásný dar, který se mnohokrát jeví jako nejtvrdší kámen utrpení, opět pohladil, umyl slzami a ocenil. Sním, prosím, přijímám a děkuji. Tady a teď. Není hezčí cesty...