Ve stínu duhy

Z Vysočiny do pákistánského Pešávaru  

Představte si, že jste se s manželem právě přestěhovali do nového domu a každým dnem očekáváte příchod prvního dítěte. Ještě v porodnici pak od manžela dostanete zvláštní dárek — letenku do pákistánského Pešávaru — a zároveň se od něj dozvíte, že tam bude pracovat v projektu zaměřeném na prevenci přírodních katastrof. Rázem stojíte před vidinou dvou let strávených v zemi, kterou byste možná ještě zvládli najít na mapě, jenže to málo, co o ní víte, by se dalo shrnout do dvou vět. 

Jak čerstvá matka reaguje na nové prostředí a nezvyklou kulturu? Co pro ni znamená ztráta svobody a pocitu bezpečí v neznámém světě? Jak se vyrovnává se strachem z bombových útoků a hrozících únosů? 

Autorka ve svých vzpomínkách prokládaných deníkovými zápisky zachycuje své mnohdy těžko uvěřitelné zážitky na pozadí toho, co se v letech 2007 a 2008 v Pákistánu skutečně událo. Nechte se pohltit svižným vyprávěním o zemi s bohatou kulturní tradicí a jejích tak trochu svérázných obyvatelích. 

–––

Zažila jsem toho v Pákistánu tolik, že by to vydalo na tři knihy. Pešávar pro mě zůstává synonymem pro rok a půl života na horské dráze.  




 

 

 

Marcela Müllerová (nar. 1974) pochází z Dolních Vilémovic na Českomoravské vrchovině. Vystudovala tlumočnictví a překladatelství německého a ruského jazyka na Univerzitě Karlově v Praze a v letech 2007 až 2010 žila s rodinou v Pákistánu. V současnosti žije a pracuje v Německu.