Návrat

Může být láska k Bohu silnější než ta lidská? 

Jana je přesvědčená, že její víru nic nezlomí. Zvlášť když přichází svoboda a ona konečně může žít v klášteře. Vstupuje mezi sestry plná nadějí, odhodlání, ale i iluzí. Ty se s každodenním řeholním životem začínají plíživě drolit. Jana musí znovu potěžkat svůj nenaplněný vztah k Viktorovi, ale především si odpovědět na otázky, které do jejího života vnáší záhadná Karin. 

Román čtenáři umožňuje nahlédnout do tajemného světa kláštera a tento obraz se vymyká obvyklým představám o životě v něm. A ačkoliv se může místy jevit jako nelichotivý, nikoho nesoudí. V neposlední řadě je Návrat fascinujícím milostným příběhem. Protože lidská láska je jako nezkrotné, mnohočetné zvíře, které k sobě vytrvale hledá druha… 

 

–––

Knihy Petry Dvořákové vynikají citlivým zachycením lidské psychiky, vztahů a vnitřních konfliktů. Autorka skvěle pracuje s jazykem a dokáže autenticky vykreslit emoce i běžné životní situace. Její příběhy poutají svou hloubkou, empatií i humorem a schopností otevřít důležitá, často tabuizovaná témata.

— Martin Stöhr, redaktor 

 

I když jsem v klášteře prožila několik let, nejedná se o můj vlastní příběh ani o příběh některé konkrétní sestry. Autentická je ale zkušenost a zachycení každodenního života v klášteře, kde se potkávají ženy nejrůznějšího věku, povah i myšlení. Realitu takového života člověk nikdy neodhalí při letmých setkáních s řeholnicemi, ale zahlédne ji jen tehdy, když mezi nimi pobývá delší čas.

— Petra Dvořáková, autorka 

 

„Jsi tady?“ nakoukla jsem do místnosti, nikdo tam ale nebyl. Jen na rozviklaném stole hořela svíčka a u ní ležel malý dárek. Obroušený kousek skla, co tu Karin kdysi našla na parapetu. Byl vytvarovaný do šestiúhelníku, jako by se vylouplo jedno očko z včelí plástve. V malinkém otvůrku byla provlečená jednoduchá kožená šňůrka. Vzala jsem ho do prstů a chvíli jím kývala proti svíčce. Světlo se skrze něj lámalo do jemných odstínů oranžové. Skoro se zdálo, že je plamínek uvězněný přímo v tom skle, a i když si ho pověsím pod hábit, bude tam svítit a hřát. Bylo to poprvé, kdy jsem záviděla vojákům, že pro ně to tady mohlo být konečné. Pro mě tu měla být věčnost. „Děkuju,“ zašeptala jsem do chodby a byla si jistá, že Karin mě slyší.

— ukázka z knihy 

 

 

 

Petra Dvořáková (nar. 1977) vystudovala filozofii na Masarykově univerzitě v Brně. Do povědomí čtenářů vstoupila knihou rozhovorů Proměněné sny, za kterou obdržela cenu Magnesia Litera. Pozornost si získaly i její další tituly — Já jsem hlad a Sítě — příběhy (ne)sebevědomí. Kniha pro děti Julie mezi slovy byla oceněna Zlatou stuhou a Cenou učitelů v anketě SUK. Pro dětské čtenáře dále napsala knihy Flouk a Líla a Každý má svou lajnu. Román Dědina se zařadil mezi nejprodávanější a nejoceňovanější tituly české prózy, audioknižní podoba se pak stala absolutním vítězem Audioknihy roku 2019. Svou pozici autorky bestsellerů potvrdila románem Chirurg a novelou Vrány, za niž získala ocenění Kniha roku 2020 v kategorii umělecká próza. Dále vydala knihu Zahrada (2022) a román Pláňata (2023), rovněž bestsellery. V roce 2024 jí vyšel knižní rozhovor s profesorem Janem Starým Věřil jsem, že to musí jít lepší cestou. Doposud se prodalo přes 150 000 kusů autorčiných knih, jež byly přeloženy do řady jazyků a v Polsku se rovněž staly bestsellery.