Pokus o rekonstrukci 'whiteness' za použití Deweyho teorie impulsů a zvyk‪ů‬

Pragmatismus jako první významný filosofický smr pocházející z amerického kontinentu vznikl na konci 19. století. Od té doby se k nmu hlásila celá ada myslitel a mno'ství kol. Jejich pístupy byly vak asto velmi odliné, a proto není dnes vbec jednoduché pragmatismus vymezit i definovat. Lze vak charakterizovat alespo jednu ze základních komponent a tou je draz na praktické následky, na výsledky a jejich vliv na lidský ivot. Pragmatismus se netáe a u vbec se nesnaí dávat odpovdi na klasické, velké filosofické otázky po pvodu bytí, jeho smyslu apod. Jeho skromným cílem je eit konkrétní problémy konkrétních lidí a zlepovat tak jejich ivot. Za klasické reprezentanty pragmatismu jsou povaováni pedevím Charles Sanders Peirce, William James, John Dewey a George Herbert Mead. Tradiní problémy, které se v souvislosti s pragmatismem rozebírají jsou zejména pragmatické pojetí pravdy, i Deweyho náhled na vzdlání apod. Já jsem si pro svou práci zvolit téma velmi odliné, avak o to snad také zajímavjí. Jde o aplikaci Deweyho teorie impuls a zvyk na W.E.B. du Boisovo pojetí ras a whiteness . Vyel jsem pitom zejména z eseje Terrance A. MacMullana nazvané: Is There a White Gift: A Pragmatist Response to the Problem of Whiteness publikované v roce 2005 v periodiku Transactions of the Charles S. Peirce Society. Svou práci jsem rozdlil do nkolika kapitol. V té první se snaím charakterizovat ti základní pojmy du Boisova uení: rasy, kulturní vloh a whiteness. Na základ této charakteristiky pak v druhé ásti pistupuji k Deweyho teorii zvyk a impuls, kterou následn aplikuji na pedchozí du Boisovo uení. Seminar paper aus dem Jahr 2006 im Fachbereich Politik - Politische Theorie und Ideengeschichte, Note: 1, Univerzita Karlova v Praze, 3 Quellen im Literaturverzeichnis, Sprache: Tschechisch null