Doktor z Varšavy

Neopustíte dítě tváří tvář tmě a neopustíte jej v dobách, jako jsou tyto. Skutečný příběh Janusze Korczaka.


Mladí milenci Mischa a Sophia těsně před svatbou utekli z Varšavy s vidinou svobodného života. Poté, co byli násilně navráceni do nově budovaného ghetta, připojili se k dr. Januszi Korczakovi a začali pečovat o 200 dětí v sirotčinci, který vedl. Dr. Korczak se obětavě snažil udržet práva i toho nejmenšího dítěte tváří v tvář nepředstavitelným podmínkám, a stal se pro tisíce lidí žijících za hradbami majákem naděje.

Když se kolem ghetta stahuje smyčka hrůzy, jsou Misha a Sophie rozděleni a nuceni čelit nejhorším obavám každý zvlášť. Jediné, co jim zbývá, je víra, že se jednou znovu setkají…

Janusz Korczak odmítl opustit své děti a vydal se s nimi na společnou cestu do temnoty, do plynových komor. Až do poslední chvíle sdílel osud svých svěřenců. Ve varšavském ghettu žilo více než půl milionu lidí, konce války se dožilo méně než jedno procento z nich. Přežili, aby vyprávěli svůj příběh.

Mischa a Sofie jsou jedni z těch, kteří přežili. Kniha Doktor z Varšavy je jejich svědectvím o neskutečné odvaze a síle lidského ducha čelícímu nepředstavitelné katastrofě.


                                                                          ***


Elisabeth Giffordová vystudovala francouzskou literaturu a religionistiku na univerzitě v Leedsu a absolvovala studium tvůrčího psaní na Royal Holloway College. Je vdaná a má tři dospělé děti. Žije v britském Kingstonu.


                                                                          ***


„Příběh, který nesmí být zapomenut. A Elisabeth Giffordová jej zpracovala do velmi čtivého a neobyčejně silného románu.“

The Times

„Pravdivý příběh, který Elisabeth Giffordová zbeletrizovala s klidným, téměř hrdinským odhodláním.“

Daily Mail



„Sotva jsem knihu mohl odložit… intenzivní, mrazivé, ale velmi inspirativní.“

Telegraph



Janusz Korczak (1878-1942) byl autorem literatury pro děti, pedagog, pediatr a publicista. V předválečné Varšavě vedl sirotčinec, který byl později začleněn do ghetta. Po rozkazu k přesunu dětí do transportu mimo ghetto je odmítl opustit a spolu s nimi byl zavražděn v Treblince. Existuje několik písemných svědectví o tom, jak Korczak spolu s dětmi pochodoval ze sirotčince na náměstí Umschlagplatz. Jedno z nich zachytil i Władysław Szpilman ve své autobiografické knize Pianista: „Korczak řekl sirotkům, že jedou do přírody, a že by tedy měli být veselí. Konečně by mohli vyměnit hrozivé a dusivé hradby města za louky s květinami, potoky, v nichž se budou moci koupat, a lesy plné lesních plodů a hub. Řekl jim, aby si oblékli své nejlepší šaty, a tak vyšli na dvůr po dvou, hezky oblečení a v dobré náladě. Malý zástup vedl esesák…“. Když na náměstí dorazili, měl přihlížející německý důstojník v Korczakovi rozpoznat autora své oblíbené dětské knížky Bankructwo małego Dżeka a přál si jeho vyřazení z transportu. Korczak však nabídku odmítl a nastoupil do vlaku s dětmi. Ten je následně odvezl do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde byli všichni 7. srpna 1942 zavražděni v plynových komorách. 

Korczak patří, vedle Ireny Sendlerové a manželů Żabińských, k nejvýznamnějším osobnostem polského odporu proti okupantům. Jeho příběh nebyl nikdy v češtině publikován.