Adresa: Naděje

Co si život bere, to také vrací. Nádherný román a smutku, odvaze a naději, který budete vnímat všemi smysly.


Amanda odešla z města a usadila se v osamělém domě v Auvergni, aby mohla dát prostor svému zármutku. Nikdy si nepomyslela, že by se mohla cítit až tak zle. Venku svítí slunce a zpívají ptáci, ale ona se ukrývá v chladném přítmí domu, aby nemusela čelit životu. Když se jí ale do rukou dostanou zápisky paní Huguesové, předchozí majitelky domu, pomalu se probírá z bolavé letargie a postupně se pouští do obnovy staré opuštěné zahrady. Jak se střídají roční období, mění se i Amandin život, v hlíně nachází novou sílu k životu a otevírá se novým zážitkům a jedinečným setkáním. A každé ráno… každé ráno se stává příslibem, že po něm přijde i další.

V tomto románu o smutku a odvaze nás Mélissa Da Costa nutí doširoka otevřít oči i srdce. Vnímat všemi smysly. Je to úchvatná oslava přírody, díky níž můžeme najít sílu smířit se životem.


                                                                                  ***


Francouzská spisovatelka Mélissa Da Costa (*1990) vystudovala ekonomii a management, pracuje ve státní správě jako manažerka komunikace v oblasti energie a klimatu. Věnuje se také studiu aromaterapie, naturopatie a sofrologie (techniky harmonizace mysli). Ve Francii zaujala čtenáře i kritiku svou prvotinou Tout le bleu du ciel (česky vyjde v Nakladatelství JOTA) a dostala za ni cenu čtenářů Grand Prix du Livre de Poche 2020. Žije v městečku Villefontaine nedaleko Lyonu.


                                                                                  ***


„Nechat se vtáhnout do něčí hluboké intimity, bez stopy vyumělkovanosti, to se mi jako čtenáři stává jen vzácně. Přesto jsem tentokrát ten pocit měla. I ty nejprostší věci mohou být v mnoha ohledech zázračné.“

La_Bibliotheque_de_Juju, Babelio.com


„Je to uzavřený svět, odkud se krůček po krůčku dere ven naděje a náznak znovuzrození. Zase jednou tady máme knihu, která pohladí po duši.“

Gilles Pudlowski, www.gillespudlowski.com


„Dojalo mě, že autorka nechává všechny fáze truchlení vyznít naplno. Ukazuje, že každý má svou cestu a že čas nutný k překonání traumatického zážitku není pro všechny stejný.“

Valmyvoyou lit, valmyvoyoulit.com