Feminismy

Feminismus má mnoho podob a mnoho historií. Často neznámých či zapomenutých — ale stále inspirativních. 

Když se řekne feminismus, vybaví se nám známé obrazy: pochodující sufražetky, pálení podprsenek, duhové vlajky. Boj za genderovou emancipaci má však pestřejší a mnohdy delší dějiny než ty, které si vypráví západní společnost. Snad na všech místech světa se ženy pokoušely vymanit se z údělu, který jim předepisovala tradice, společenská konvence nebo politika. Ale ať už šlo o možnost veřejně se projevovat, právo na nakládání se svým tělem nebo občanská práva, podoba těchto bojů se lišila kulturu od kultury, třídu od třídy. Ani zdaleka nepřipomínala a nepřipomíná jednolitý proud feminismu, jak si ho na Západě představujeme dnes. 

Historička Lucy Delap v knize Feminismy tato rozmanitá a pozapomenutá hnutí připomíná. Líčí jejich minulost i důsledky pro tu či onu současnou společnost. Nejenže se tím vyjevuje dost často neznámá historie, Delap do současných debat o feminismu rovněž vtahuje hlasy, které běžně nezaznívají. 

 

–––

 

Kniha Lucy Delap není jenom oslavou feminismu. Jde jí o kritickou historii, která porovnává zisky a ztráty různých metod a strategií, je si jasně vědoma, že projekty s feministickými záměry samy od sebe neodstraní nerovnosti způsobené třídou, rasismem, kolonialismem nebo byrokracií. Sny některých žen můžou být pro jiné noční můrou. Delap zkoumá několik takových případů a nabádá současné i budoucí feministy, aby se vyvarovali chyb z minulosti.

— The New York Review of Books 

 

Všichni, kdo se kdy stavěli proti křivdám, jimž ženy čelí, byli ve svém přístupu zásadně utvářeni svou historickou současností. Politické názory těchto lidí byly ovlivněny jejich společenskou třídou, kastou, etnickou příslušností, náboženstvím, sexualitou, věkem a rozdíly mezi nimi. Žádné označení jednotlivce za feministku či feministu nemůžeme brát jako samozřejmost ani ho nemůžeme přilepit jako nálepku na aktivismus žen a mužů, kteří by si tak sami neříkali nebo to přímo aktivně odmítali. Feminismus pro nás může být výchozím bodem, který nám umožní lépe porozumět tomu, jak mohly různé kampaně za „práva žen“, „nové ženství“, „probuzení“ a „osvobození“ žen sdílet tytéž cíle a taktiky. 

— ukázka z knihy 

 

 

 

Lucy Delap (nar. 1972) je britská historička. Zabývá se genderovou historií a dějinami feminismu. V současnosti působí na Cambridgeské univerzitě. Její první kniha The Feminist Avant-Garde (Feministická avantgarda, 2007) získala ocenění Women’s History Network Prize, oceňován je i její odborný výzkum. Feminismy (2020) jsou zatím její poslední knihou.