Peru 1970

Je tomu právě půl století, co nepředvídatelná přírodní katastrofa předčasně utnula snahy československé expedice Peru 1970. Nekompromisně destruktivní lavina ledu a kamení způsobená rozsáhlým zemětřesením v pohoří jihoamerických Bílých Kordiller pohřbila v základním táboře pod Huascaránem snahy a cíle všech jejích čtrnácti členů. Většina z nich horolezecky vyrostla mezi pískovcovými věžemi Skaláku a pro mnohé z nich to byl jejich první kontakt s velehorami. Mene tekel přišlo už dva týdny předtím, když tragicky zahynul jeden ze členů expedice. Ničivý otřes půdy v horách si vyžádal v řádu minut životy úhrnem sedmdesáti tisíc kečuánských indiánů.

Srdce Bílých Kordiller však tepe dál. Na přetrženou nit navázali po letech profesionální horolezci i alpinisté srdcaři. Kniha nabízí společně s reprintem souboru fotografií Viléma Heckela Poslední hora dialog vteřiny a věčnosti, příběhy generací, které spojuje přátelství, odvaha i tragédie, ale především síla a nezlomnost lidského ducha a vítězství myšlenky, která své první řádky začala psát v dalekém Peru před více než padesáti lety…


                                                                                           ***


Libor Dušek (*1983), etnolog, publicista, skialpinista a horolezec z Krkonoš. Žije v Hořejším Vrchlabí. Vystudoval sociální antropologii na Univerzitě Pardubice (2009) a postgraduální studium etnologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (2016). Účastní se též horolezeckých výprav (vedoucí úspěšné expedice Ski Nošak-7 495m., 2016, světový prvosjezd štítu Karla Marxe-6 724m., 2018, vedoucí skialpových expedic v Bílých Kordillerách, 2019 a 2020). Spolupracuje se spol. Alternative.NOW na dokumentárnícg filmech (Střípky ze života horolezce, vzpomínka na Míru Šmída, 2018, režie, scénář, produkce a Boys 1970, 2020, scénář, produkce). Jeho klíčový profesní zájem spočívá v oblasti Váchánu, v severovýchodním Afghánistánu a jihovýchodním Tádžikistánu. Věnuje se i jiným oblastem, kulturám a kontinentům. Je autorem několika odborných knih a studií zaměřených zejména na Střední Asii a Krkonoše, dalších populárně naučných knih a více než stovky článků týkajících se zejména společensko-historických témat Krkonoš 20. století. Pravidelně publikuje a je členem redakční rady časopisu Krkonoše-Jizerské hory.