Cesty k pravd‪ě‬

Autor knihy se  v jednotlivých kapitolách snaží ukázat, že duchovní a hmotný svět jsou dvě strany téže mince. Zdá se, že existují úzké vztahy mezi poznatky kvantové fyziky a mystickými koncepcemi Orientu. Duchovní cesta a náboženství jednotlivých církví není jedno a to samé. Cesta k pravdě a hlubokému poznání není jediná. Lidské poznání je nedokonalé, stále se vyvíjí, a člověk se snaží činit závěry, přestože zná jen část skládačky. Vesmír neexistoval odjakživa, jak se snažil vulgární materialismus dříve tvrdit. Inicializace tzv. Velkého třesku a následný vývoj umožňující existenci inteligentního života je nesmírně komplikovanou sousledností všech jednotlivých stavů, že je namístě tvrdit, že musel existovat jasný plán, podle kterého se z nehmotné singularity vytvořil náš hmotný svět s jasně stanovenými pravidly, která obsahují i fyzikální zákony.

Existoval-li plán zrodu vesmíru, pak musela existovat i neuvěřitelná energie, která ustanovila a realizovala tento plán. Je úplně jedno, jak tuto nejvyšší energii Všeho nazveme. Zda Bohem, entitou absolutního Všeho, teorií Všeho či jinak. Platí-li tato premisa, pak lze singularitu nahradit pojmem nehmotný svět. S tím souvisí i vnitřní svět každého člověka, který je obrazem a součástí nehmotného světa, označovaný jako naše JÁ. Lze předpokládat téměř s jistotou, že hmotný svět, který vznikl z nehmotného světa singulárního bodu, si s sebou nese jeho jasný otisk. Vesmír nemůže být antagonistický vůči nehmotnému světu, ze kterého vzešel. 

Kniha také ukazuje, že Bible, kterou sepsali lidé, není historickým obrazem lidské společnosti. Biblické příběhy nejsou o historické pravdě nebo nepravdě. Vyjadřují však duchovní a morální postoje a hodnoty. Vlastní příběh je jen kulisou či personifikací usnadňující běžným lidem pochopit duchovní rozměr.

V knize se nezapomíná ani na islám, druhé největší světové náboženství, a jeho svatou knihu Korán.

Čtenář může porovnat nejnovější poznatky z oblasti kvantové fyziky a kosmologie s neuvěřitelnými znalostmi a představami starých Sumerů, Egypťanů a Mayů, kteří svým jazykem mluví o stejném.

Autor se snaží rozšířit pohled na svět a zamýšlí se nad naším JÁ, s cílem omezit často jen jednostranná jak duchovní, tak i vědecká poznání, navíc mnohdy demagogicky předkládaná, a podpořit tak hledání pravdy, která není ani jednobarevná ani jednoduše definovatelná.