Sedm zákon‪ů‬

Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, zetabyte informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí, epidemie a mnohé jiné. Kniha, kterou držíte v rukou, nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace. I my. 


***



Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. (1969)

Egyptolog a archeolog, dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vede české výzkumy v Egyptě a Súdánu, těžiště jeho archeologické činnosti spočívá ve výzkumu lokality stavitelů pyramid v Abúsíru nedaleko Káhiry. Je nositelem mnoha prestižních mezinárodních cen za svou činnost ve vědě (Alexander von Humboldt, Fulbrightovo stipendium, cena nadace Michela Schiff Giorgini), v letech 2003 a 2004 vyučoval na americké University of Pennsylvania, v roce 2014 mu byla na American University v Káhiře udělena tzv. Simpsonova profesura. Působil také na mnoha univerzitách v západní Evropě i v zámoří. 

Kromě egyptologie, kde se mimo jiné zaměřuje na období stavitelů pyramid, historii a archeologii 3. tisíciletí př. Kr., se dlouhodobě zabývá multidisciplinárním studiem fenoménu kolapsů, vzestupy a pády komplexních civilizací. Výsledkem jeho práce v této oblasti jsou spoluautorství a editorství publikací s názvy Něco překrásného se končí. Kolapsy v přírodě a společnosti (společně s Petrem Pokorným; Praha 2008), Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností (společně s Martinem Kovářem; Praha 2011; Cena rektora UK v Praze za tvůrčí počin roku), Civilizace a dějiny. Historie světa pohledem dvaceti českých vědců (společně s Martinem Kovářem; Praha 2013), Lidé a dějiny. K roli osobnosti v historii v multidisciplinární perspektivě (společně s Martinem Kovářem; Praha 2017), Povaha změny. Bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace (společně s Martinem Kovářem a Otakarem Foltýnem; Praha 2015) a Na rozhraní. Krize a proměny současného světa (společně s Martinem Kovářem a Otakarem Foltýnem; Praha 2016). Bártovy teorie a jejich aplikace vzbudily velký zájem i na mezinárodních fórech OECD, v podnikatelské sféře či v Poslanecké sněmovně a v Senátu Parlamentu ČR, stejně jako v českých veřejnoprávních a soukromých médiích, s nimiž pravidelně komunikuje. Naposledy organizoval (společně s M. Kovářem) seminář pro americký bezpečnostní think tank Potomac Institute na téma „Přerušované rovnováhy a současná světová rizika“. Je zakladatelem think tanku Komplexní společnosti a spoluzakladatelem a předsedou správní rady Institutu Equilibrium. Je členem české Učené společnosti, Mezinárodní egyptologické asociace, American School of Oriental research, American Research Center in Egypt a newyorského Explorer’s Club. V roce 2019 mu bylo uděleno nejvyšší vědecké ocenění v České republice – Česká hlava. 

V roce 2013 vydal společně s Tomášem Turečkem publikaci Kolaps neznamená konec, v roce 2016 vyšla jeho rozsáhlá monografie Příběh civilizace, ve které nabízí odpovědi na mnohé otázky spojené s vývojem civilizací včera i dnes (publikace získala několik prestižních ocenění, například Vědecká kniha roku nakladatelství Academia za rok 2016). Od roku 2017 je na Univerzitě Karlově koordinátorem vědecko-výzkumného programu PROGRES Q 11: Komplexita a resilience. Staroegyptská civilizace v multidisciplinární a multikulturní perspektivě. Mezi jeho zatím poslední práce patří monografie Analyzing Collapse. The rise and fall of the Old Kingom (2019) a editovaný soubor studií (společně s Martinem Kovářem) nazvaný Civilisations: Collapse and Regeneration. Addressing the Nature of Change and Transformation in History (2019).