Hledání ztraceného času

Kompletní vydání stěžejního díla světové literatury. Hledání ztraceného času (francouzsky: À la recherche du temps perdu) je sedmidílný román a nejvýznamnější dílo francouzského spisovatele Marcela Prousta (1871–1922). Za druhý díl obdržel Proust v roce 1919 Goncourtovu cenu. Za definitivně dokončené se považují pouze první čtyři svazky, u kterých autor stihl před svou smrtí zapracovat všechny korektury. Román, který vznikal od roku 1908 a s přestávkami byl upravován až do Proustovy smrti v roce 1922, podává podrobný obraz vyšší francouzské společnosti na přelomu 19. a 20. století.


Sedmidílný román Hledání ztraceného času je považovaný za jedno ze základních děl nejen francouzské, ale i světové literatury. Proustův román se odehrává v prostředí francouzské vyšší společnosti na přelomu 19. a 20. století. Lze-li o něm říci, že podává po Balzacově Lidské komedii nejúplnější „obraz mravů“ své doby, zároveň platí, že autorovi jde o mnohem víc než o realistické zobrazení společnosti: hlavními tématy jeho díla jsou čas, paměť, umění a poznání. Hlavním "hrdinou" tohoto románu-řeka, či spíše románu-katedrála, který čítá 3120 stran a v němž figuruje více než 200 postav, je lidské vědomí.


Sedmidílný román Hledání ztraceného času:

1. díl- Svět Swannových

2. díl- Ve stínu kvetoucích dívek

3. díl- Svět Guermantových

4. díl- Sodoma a Gomora

5. díl- Uvězněná

6. díl- Zmizelá Albertina

7. díl- Čas znovu nalezený