Organická oprátka

Ve světě zdevastovaném konfliktem mezi lidmi a stroji je jedinou jistotou smrt. To si alespoň dosud myslel veterán Rust, a proto se stal hrobařem. Poklidné zakopávání mrtvol se však desítky let po válce začne komplikovat: z tajemných skrýší totiž vylézají mechanické noční můry, které kdysi přivedly lidstvo na pokraj vyhubení. Jsou to stvoření tak strašlivá, že se jim osady, které cíleně vymýtili jakoukoli technologii, nemají šanci ubránit.

Rust by obyvatele své vesnice ochránit dokázal, oni jej však namísto žádosti o pomoc veřejně oběsí. Svým bláhovým činem si nejenže podepíšou rozsudek smrti, ale také funebráka odsoudí k vražednému zmrtvýchvstání, při němž se mu do cesty připletou dávné kulty, robotické hrůzy, láska i šílená strojová božstva.

 ––––

Vilém Koubek je vtipný, chytrý a sarkastický. Ale taky náležitě ujetý. Takový sadističtější a zvrácenější Douglas Adams.

– Pavel Bareš, autor románu Projekt Kronos

Nic pro slabé žaludky, ale ti druzí si přijdou na své a budou se královsky bavit u toho čtvrtého ke Kulhánkovi, Kopřivovi a Kotletovi. To je prostě drsná poezie.

– Fantasymag.cz o knize Čepel entropie

Splatterpunk, jak jste ho neměli zatím možnost poznat. Protože kdo kdy slyšel o intelektuálním splatteru? […] Do libě čvachtajících střev snášejících se k zemi v ladných obloucích smyček při kýčovitém západu slunce nacpal autor spoustu černohumoru, trochu hororu, ironii, kopec popkulturních odkazů, pak vše slepil démonickým slizem, sešil nití z nekorektnosti.

– Fantasya.cz o knize Čepel entropie


Vilém Koubek (nar. 1988) se od mládí zabývá videoherní žurnalistikou. Po studiu českého jazyka na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity se věnoval také editaci textů, díky níž začal spolu s Janou Kilianovou vydávat komiks Korektor (Plus 2014). V současnosti je redaktorem časopisu 100 + 1 zahraniční zajímavost. Rád o sobě prohlašuje, že dokáže najít krásu i v nejextrémnějších zákoutích kultury, a svou vyhraněnost přenáší do psaní. Debutoval románem Čepel entropie (Host 2018).