Židovská Kuchyně (Czech Edition‪)‬

Židovská kuchyně, jejíž počátky sahají až do dob biblických, patří k nejstarším kuchyním na světě. Je plná tajemství a symbolů, řídí se základními stravovacími předpisy, které byly podle tradice Židům zjeveny v podobě božích přikázání. Na první pohled může působit jako kuchyně pouze pro zasvěcence, dostupná pro skupinu vyvolených. Zkusme tedy rozkrýt některá její tajemství a odčarovat stereotypní představy. Nábožensky založení Židé jsou povinni dodržovat pravidla tzv. kašrutu, která určují, co je povoleno, neboli co je košer. Co to znamená? Zbožný Žid může jíst pouze hovězí, kozí a jehněčí maso. Vepřové a koňské maso a také maso šelem jsou zakázána. Povolené je drůbeží maso, z moře jsou povoleny pouze ryby, které mají šupiny a současně ploutve. Plazi, želvy, hadi, žáby a hmyz – ti všichni živočichové jsou také zakázáni. Židé nesmějí lovit zvěř, pokud si chtějí ulovit rybu, mohou použít pouze síť, ne udici. Krev je zakázána, maso, aby bylo košer, musí být dokonale zbaveno krve. Další zásada kašrutu praví, že se pokrmy z masa a mléka nesmějí připravovat a jíst společně, musí se také důsledně oddělovat ve všech fázích přípravy. Pokud např. chceme použít masový vývar, nesmíme jej zahustit smetanou. Mléko se nesmí jíst po masu dříve než za šest hodin. Ale maso se po mléku jíst smí. Pro oba druhy jídel se používají dvojí kuchyňská vybavení, nádobí a příbory. To, co není košer, je trejfe – zakázáno. Židovská kuchyně je hodně symbolická, spousta receptů se vztahuje přímo k různým událostem z dějin izraelského národa. Maces, nekvašený chléb, má připomínat spěch, s jakým Židé kdysi prchali z Egypta. Vyrábí se rituálním způsobem. Od zadělání těsta do upečení chleba nesmí uplynout více než osmnáct minut. Je nutno dodat, že maces mohou připravovat pouze muži. Hořký křen, často používaný v židovské kuchyni, symbolizuje utrpení židovského národa, a charoset, čili hustá jablečná pasta s ořechy a medem, připomíná maltu, kterou Židé dělali z nilských naplavenin, když otrocky pracovali v Egyptě při stavbě pyramid pro faraony.

Náboženské zásady a symboly nemění však nic na tom, že židovská kuchyně je velmi chutná, poměrně jednoduchá a hodně oblíbená. Židé jsou národ putující a hledající své místo na zemi. Společně s nimi putovaly po světě jejich kulinářské tradice a předpisy. Ty se měnily, upravovaly a mísily s místními recepturami. Židé přijímali mnohá jídla zemí, v nichž žili, ale všude mělo jejich vaření zvláštní rysy a chutě. Nejinak tomu bylo i u nás. Také v naší kuchyni je patrný vliv židovských kulinářských tradic. Není tudíž pravda, že židovská kuchyně je záležitostí jediné uzavřené komunity a že je určena pouze pro vyznavače judaismu. A jaké pokrmy proslavily židovskou kuchyni? K nejznámějším a tradičním jídlům patří cholent, cimes a kugl. Cholent je jídlo z bílých fazolí, cibule, brambor nebo kaše a masa. Připravoval se v pátek před šábesem a pak celou noc čekal v troubě. V sobotu Židé nesmějí vykonávat žádnou práci, k zakázaným činnostem patří také vaření a příprava jídla. Cholent se jí k obědu. Cimes je sladký guláš s masem, zeleninou a ovocem, nejproslulejší cimes se připravuje z mrkve, sladkých brambor a rozinek. Symbolizuje naději a prosperitu, jelikož se připravuje na židovský Nový rok – Roš hašana. Kugl je zvláštní zapečené jídlo z brambor, cibule a vajec, nebo dezert s těstovinami a rozinky, tzv. lokšen. Velmi populární jsou v židovské kuchyni tzv. knaidlach, čili macesové knedlíčky, které se podávají se slepičí polévkou – goldene joich. Z tradiční židovské kuchyně pocházejí také bajgle – máslové ho